Chris Carter @ Twitter “Our dearest beautiful Sleazy left this mortal coil as he slept in peace last night. Words cannot express our grief.”
sedím v kavárně a přemýšlím, proč mě to tak zasáhlo.
cizí člověk, se kterým mě pojí jen to, že znám jeho tvorbu.
naproti u stolů sedí důchodci, mnohem starší než Peter Christopherson, který dnes v noci v Bangkoku zemřel. znamená to něco?
Proč se mě to tak dotklo?
Protože už třetí den poslouchám Threshold Housboys Choir a nacházím dosud neznámé vrstvy a zvukové interakce?
Protože se definitvně rozplynula šance vidět naživo TG, X-TG nebo THCh?
Protože v jeho hudbě je ona kvalita, která dokáže manipulovat s vědomím a transportovat ho na neznámá místa?
Protože jeho hudba je jednou z těch, které mě najvíc zformovaly a ovlivnili, ačkoli jsem jí objevil relativně pozdě?
Protože byl renesančním člověkem, který se podepsal nejen v hudbě ale i v grafice a videu?
A možná taky proto, že všechny tyhle abstraktní faktory z něj pro mne udělaly blízkého člověka, kterého jsem si vážil a smrt blízkého člověka vždycky materializuje existenci smrti a konce.
Je čas dělat věci a tvořit a užívat každou vteřinu života. Teď. A stále.
Díky Sleazy. Šťastnou cestu!